Turdus Merula


Stránky jednoho karlínského kosa turdus merula
 

Kosí moudro

Hlavně se sám ze sebe neposrat.

Turdus Merula

Náhodný kos

náhodný kosKosí galerka



Kosí CD

kosí CD Stáhněte si kosí CD

Kontakt

K odeslání emailu použijte formulář Psaní pro kosa.

Registrace

Pro registraci použijte registrační formulář.

RSS

Kosí RSS kanál

Odkazy

Kosí úterý CXIV. - Měsíc kosa

aneb Den za dnem
11. října 2022

To jsem se vám takhle trochu zamyslel, jestli by třeba nebylo dobrý udělat Kosí úterý trochu jinak, třeba… jinak? A ten rámus (z těch rezavých mozkových závitů, jak se najednou začaly vrtět) probudil z letního spánku kosího lišáka, který hned přispěchal s nápadem. "Ehm ehm," upozornil na sebe a pošeptal mi do ouška zevnitř, takže mi to vlastně pošeptal z ouška: "Piš si Kosí úterý postupně každý den a nebudeš ho pak muset psát na poslední chvíli druhé pondělí v měsíci, ty mamlasi." To je ale lišákos, ten bude jistojistě můj, pomyslel jsem si a udělal jsem, jak mi poradil. Začal jsem si každý večer psát, co mi tak nějak uvízlo v hlavě z konkrétního dne. Jestli to byl dobrý nápad, nebo jen vrtoch probuzeného lišákosa, se můžete přesvědčit na vlastní… nosy?

út 13.9. - Kosí úterý.

st 14.9. - Byl jsem si pro nový občanský průkaz a pak jsem se pěkně prošel v dešti. Prošel jsem se v pěkném dešti. Pěkně jsem se prošel v pěkném dešti.

čt 15.9. - Příšeření (návštěva sestry, synovce, neteře a kocoura). Zapsal jsem si do poznámek: "Dobře jsem se vycpal".

pá 16.9. - Kousek od Olšanského náměstí, u Alberta (Bezovka), seděl pán bez domova a přehraboval se v hromadě starých plechových formiček na cukroví. Zvuk to byl děsivý a dokonale ladil se skřípotem projíždějící tramvaje. Trochu mě mrzí, že jsem si to nenahrál.

so 17.9. - Odpoledne jsem byl navštívit kamaráda, ale zabloudil jsem v domě (v paneláku!) a nedopatřením jsem vlezl do cizího bytu, ve kterém jsem se, aby toho nebylo málo, ztratil. Když jsem konečně našel východ, narazil jsem na majitele bytu. Mojí verzi o zabloudění se vysmál a chtěl zavolat policii. Raději jsem se probudil.

ne 18.9. - Straka ťukala zobákem do parapetu nějaký složitý ptačí rytmus nebo mi něco sdělovala morseovkou. Ptačím rytmům nerozumím a morseovce jakbysmet. Ale možná jen tak ťukala do parapetu, abych si myslel, že je to nějaký složitý ptačí rytmus nebo morseovka. V těch strakách se jeden nevyzná.

po 19.9. - V Čítátně Unijazz mají dobrou polotmavou Kamenici (IPA 15°). Zapsal jsem si do poznámek: "Narval se narval" a "Serval se serval".

út 20.9. - V Lidlu: Tak čtyřletá holčička vzala z regálu jakési bonbóny a ukázala je mamince. Maminka odmítavě zavrtěla hlavou. "Prosím, prosím, když mi je koupíš, tak budu nejvíc nejhodnější," snažila se holčička přesvědčit maminku. "Ale nejvíc nejhodnější jsi už nějakých deset minut, co si tak pamatuju," řekla maminka. "A jo vlastně," řekla holčička zklamaně a vrátila bonbóny do regálu.

st 21.9. - Nové boty kloužou po mokrém asfaltu a na mokrých dlaždicích vydávají zvláštní pištivý zvuk, asi jako když malému psíkovi šlápnete na ocas… náhodou.

čt 22.9. - Koncert v Koletu pod Libeňákem: Mates von Lunapark a Původní Bureš.

pá 23.9. - Příšeření. Zapsal jsem si do poznámek: "mladý uchem" a "duchem jehly".

so 24.9. - Po letech jsem si poslech CD Zobí kosání z roku 2010, hlavně skladbičku Podzim přichází, tu jsem si pustil několikrát. Kupodivu to se mnou neseklo, ale rozhodně bych to dneska udělal jinak.

ne 25.9. - Začal jsem se připravovat na nahrávání nové kosí skladbičky Nápodobně. V té samé době se někdo v baráku rozhodl hrát na vrtačku s příklepem a jeden ze sousedovic psů to doprovázel táhlým vytím. Trochu mě mrzí, že jsem si to nenahrál.

po 26.9. - Rozbila se mi myš. Přestalo fungovat levé tlačítko. Objednal, zaplatil a vyzvedl jsem si v Alze novou. Když jsem přišel domů s novou myší, stará fungovala jakoby nic, svině. Stejně jsem ji vyměnil, ať si nemyslí.

út 27.9. - Syrová zkouška. Nový písničky hrajeme, jako by už ani nebyly nový. Jak tohle děláme?

st 28.9. - Mávat českou vlajkou na srazu populistů, kolaborantů, fašistů, komunistů a dalších vylizovačů ruskejch prdelí a říkat si vlastenec, může jenom pitomec! Jediný důvod, proč se sv. Václav i jeho kůň nepoblili, je, že jsou z bronzu.

čt 29.9. - Po přechodu ze sucha do mokra vydávají nové boty zvláštní zvuk, připomínající kvakot žab v tůňce na malém paloučku uprostřed lesa za úplňku (nebo spíš za úplňkuňku).

pá 30.9. - Příšeření. Zapsal jsem si do poznámek větu "A pohádky byl kanec, milé děti" a tajemné slovo "Zázněl".

so 1.10. - Malý rodinný oběd. Oblíbená kratochvíle pro neteř Florentinu, páč může dvě hodiny drtit můj nebohý iPad. K obědu si Florentina dává samotné hranolky, které si přesolí. Ale není třeba strachovat se o její zdraví, páč většinu hranolek sežeru já, zatímco Florentina drtí můj nebohý iPad.

ne 2.10. - Další pokus o nahrávání. Nikdo mě nerušil, ale vůbec mi to nešlo. Radši jsem se šel projít s foťákem, který jsem ani nevyndal z brašny. Když se daří…

po 3.10. Zašel jsem si do Leica Gallery ve Školské na výstavu fotografií Emila Fafeka Ve střehu. Paráda. A zítra bych mohl očíhnout Art Prague 2022.

út 4.10. Na Art Prague 2022 jsem nedošel. Snažil jsem se, dokonce jsem byl přímo v místě konání, v Hrzánském paláci, ale jen co jsem vyšel po schodišti (které vede po vnitřním obvodu většího prostoru) do prvního patra, objevila se přítelkyně akrofobie. A já už na ni skoro zapomněl. Že bych měl po tomto schodišti vystoupat až do 4. patra? Tak takovou otázku jsem si ani nepoložil. Podobné schodiště vídám ve snech, rozdíl je, že ve snu jsem v nejvyšším patře a potřebuji se dostat dolů. Vtip je v tom, že tam chybí zábradlí. Ha ha ha!

st 5.10. V narvané tramvaji číslo 8 postávalo poblíž sebe několik lidí s batohama na zádech. Stáli k sobě zády, vráželi do sebe batohama, nikdo nemohl projít a jim to bylo úplně jedno. Až když se jedna dívka s batohem chtěla posadit, zjistila, že by jí batoh na zádech překážel, tak si ho sundala. Tahle batohová arogance v MHD mě začíná pěkně srát.

čt 6.10. Syrový koncert v klubu Večerní kavárna Souterrain. Všichni přežili! Zbývá 150 dnů do konce (mandátu) prezidenta Miloše Zemana.

pá 7.10. Příšeření. Do poznámek jsem si nezapsal vůbec nic.

so 8.10. Po pozdějším obědě s tatínkem v karlínské restauraci Karlínský mlýn, jsem si cestou domů vzpomněl na nedodělanou básničku Zmeškaný horor. Nemám tušení proč. Každopádně je stále nedodělaná. Nemám tušení proč.

ne 9.10. Jistě jste jako na trní, jak dopadl nedělní pokus o nahrávání. Tak asi takhle, nebudeme se o tom bavit, ju? Na návštěvě u maminky jsem sežral čtyři čokoládové bonbony a kousek dortu. Vím moc dobře proč.

po 10.10. V 10:01 jsem napsal sestře Báře sms "10:01". V 11:11 mi sestra napsala sms "11:11". Ve 12:34 jsem napsal sestře sms "1234". Sestra mi ve 13:13 poslala sms "13:13" a v 15:51 sms "15:51". V 16:16 jsem poslal sestře sms "16:16" a v 18:18 sms "18:18". V Čítárně Unijazz jsem si při srkání kamenické desítky pročítal tady ty zápisky a připravoval jsem Kosí úterý k publikování. V 19:19 jsem poslal sestře sms "19:19".

út 11.10. Kosí úterý.

KLAP!

Sdílet na Facebooku

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

11.10.2022 - Kosí úterý CXIV. - Měsíc kosa (aneb Den za dnem)

Všechny články