Turdus Merula


Stránky jednoho karlínského kosa turdus merula
 

Náhodný kos

náhodný kosKosí galerka



Kosí CD

kosí CD Stáhněte si kosí CD

Kontakt

K odeslání emailu použijte formulář Psaní pro kosa.

Registrace

Pro registraci použijte registrační formulář.

RSS

Kosí RSS kanál

Odkazy

Kosí úterý XVI. - Přeřeky

aneb Darovanému zubu...
12. listopadu 2019

Řekl mi před lety jeden starý pán: "Darovanému zubu na koně nekoukej!" Tvářil se při tom vážně a myslel si nejspíš, že hovoří moudře. Mně bylo hloupé se smát a pána jsem poslouchal, ale už jsem nevěnoval pozornost tomu co říká, ještě dobrých deset minut. Myslím, že to byl můj osobní rekord v zadržování smíchu.

Další příběh není o přeřeknutí, ale v té záhadné věci kterou nosím v hlavě to uchovávám ve stejném šuplíku. Taky tam máte šuplíky?

Přišel jsem si do jednoho knihkupectví vyzvednout objednané knížky. Sdělil jsem paní číslo objednávky z esemesky a vyčkával jsem. Paní hledala a hledala, ale mojí objednávku nenašla. "To je divný číslo," říkala když se vrátila, "mohl byste mi ho ještě jednou zopakovat?" Znovu jsem se podíval do telefonu a zopakoval číslo objednávky. Paní se opět vydala mou objednávku hledat, ale po dvou třech krocích se zastavila, pomalu se otočila, použila úsměv a řekla: "Tak objednávku s tímhle číslem tady určitě nemáme. To bych mohla hledat do aleluja. To co mi říkáte, je totiž naše telefonní číslo." Tak jsem paní nadiktoval to druhé číslo z esemesky a bylo to.

"A na hatací harmoniku hrál…" zaslechl jsem sám sebe na jednom záznamu z koncertu. Ale nejoblíbenější osobní přeřek, který si ještě pamatuji, se mi povedl, když jsem vyprávěl, že jsme s kamarádem panem D. v hospodě "pili kukle".

Na následující příběh si občas schválně vzpomenu, abych se jen tak zasmál.

Postával jsem u loděnice a čekal až odejde oddíl vodáků, se kterými se střídáme v jedné místnosti. Oddíl se jmenuje Regenti. Občas si tam přijdou rodiče vyzvednout potomka(y). Tehdy tam přišel takový solidně vyhlížející starší pán v obleku a bylo vidět, že je trochu nesvůj. Přešlapoval na místě a nakukoval pootevřenými dveřmi, jako kdyby nevěděl, jestli má jít dovnitř, nebo čekat venku. Po nějaké chvilce mě pán zmerčil a po dalším váhání ke mně přišel a povídá: "Dobrý den. Promiňte. Někde by tu měli být nějací renegáti!?"

Tak to se povidlo.

KLAP!

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Kosí úterý XX. - Na kalici (10. prosince 2019)
Kosí úterý XIX. - Globální oteplákování (3. prosince 2019)
Kosí úterý XVIII. - Nevím (26. listopadu 2019)
Kosí úterý XVII. - Jste začten! (19. listopadu 2019)
Kosí úterý XVI. - Přeřeky (12. listopadu 2019)
Kosí úterý XV. - Svinstvo (5. listopadu 2019)
Kosí úterý XIV. - O nosu (29. října 2019)
Kosí úterý XIII. - Objevování (22. října 2019)
Kosí úterý XII. - Křížovkoid (15. října 2019)
Kosí úterý XI. - Šílená paní v tramvaji (8. října 2019)
Kosí úterý X. - Taková malá procházka (1. října 2019)
Kosí úterý IX. - Divnoslechy (24. září 2019)
Kosí úterý VIII. - Přísloví o jedení, hladu a vaření (17. září 2019)
Kosí úterý VII. - Přezdívky hospodské (10. září 2019)
Kosí úterý VI. - Pardon (3. září 2019)
Kosí úterý V. - Mojemůjové (27. srpna 2019)
Kosí úterý IV. - Postel s příběhem (20. srpna 2019)
Kosí úterý III. - Manažer (13. srpna 2019)
Kosí úterý II. - Síla zvuku (6. srpna 2019)
Kosí úterý I. - Úterý (30. července 2019)

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Všechny články