Kosí úterý CL. - Na čem opravdu záleží
Lidé se všelijak rozdělují, někteří dokonce rádi, na různé skupiny, podskupiny, klany, party a na co já vím co ještě.
Hned jak se narodíte, jste lapeni do zvěrokruhu, z kterého není úniku. To znamení máte na doživotí. Já jsem například beran a veze se to se mnou už od mala. A nenadělám s tím nic. Samozřejmě můžu dělat všelicos, ale když už jsem jednou beran, tak kdekdo ví: kdo vlastně jsem, jaký jsem, co si myslím, co udělám, co neudělám, jak bych co měl/neměl dělat, kdy, proč a jestli je to dobře, nebo špatně. A mám to!
Lidé se rádi rozdělují na liberály a konzervativce. A ještě raději si nadávají do libtardů a trapných konzerv. Mám na to takovou vlastní (beraní, jakou jinou) teorii. Když někdo někomu nadává do libtardů, bude patrně trapná konzerva a když někdo někomu nadává do trapné konzervy, bude nejspíš pěkný libtard. A pak jsou lidé, kteří mají jak liberální, tak konzervativní názory (a je jim to úplně jedno), ale to budou nejspíš trapné libtardí konzervy, protože nějakou tu nálepku mít dneska musíte.
K tomu patří i rozdělení na pravičáky a levičáky. Kdysi platilo, že levičák je liberál a pravičák konzervativec, ale tak už to dneska není. Troufnu si tvrdit, že dnes dokáže málokdo říct, co je to vlastně dnešní konzervatismus, pravice, liberalismus a levice. Ale běda, jestli nejste ani pravičák, ani levičák, to jste pak nějaký kočkopes.
A co takoví pejskaři a kočkaři… kočkomilové… kočkolidé? Nepatřím ani do jedné skupiny, tak tento odstavec rychle ukončím, než si přivodím nepříjemnosti.
Už od narození jste introvert, nebo extrovert. Extroverti si myslí, že introverti mají duševní poruchu a jsou z jiné planety. Introverti si o extrovertech myslí, že mají každý den jinou duševní poruchu a na této planetě jsou jenom proto, aby introvertům schválně překáželi při myšlení, umění, bádání a vynalézání, což si chudáci extroverti neuvědomují. Proto jim to promíjíme a máme je svým způsobem rádi.
Rozdělujeme se podle ekonomického nebo sociálního statusu, vzdělání, povolání, náboženského vyznání, podle politické i jiné orientace, podle zájmů a koníčků, podle životního stylu, hudby, fotbalového klubu, mobilního telefonu atd. atp.
Nic z toho ale není vůbec důležité.
Je úplně jedno, jestli jste ředitel úspěšné firmy, vysokoškolák, pejskař, běžec, mecenáš mladých umělců a pravičák s úchylkou na pánská tanga, narozený ve znamení klokana. Je úplně jedno, jestli jste lidskoprávní aktivistka fandící Bohemce a kočkomilka, studující Přesuny sečuánských dřevin v období zatmění měsíce, se zálibou jezdit na kole po chodníku a srát tím chodce. Je úplně jedno, jestli jste mezinárodně uznávaná právnička, snowboardistka, milovnice bonsají, matka pěti dětí a konzervativní muslimka, narozená ve znamení pandy, která ráda poslouchá Jethro Tull. Je úplně jedno, jestli jste introvertní popelář, filozof, básník a chovatel akvarijních chobotnic s angličtinou na úrovni rodilého mluvčího. Donce je úplně jedno, jestli… ale to je úplně jedno.
Jediné, na čem záleží, je, jestli mícháte, nebo nemícháte.
Ano, krupicovou kaši.
Dokážu přejít všelicos. Mohu se bavit s lidmi s jinou politickou orientací. Pochopím, že někdo neposlouchá kapelu Jethro Tull (což nechápu). S výrazem "to mě fakt zajímá" vyslechnu pejskaře i kočkodana. Duševně podpořím zmateného extroverta, který si naivně myslí, že říká něco zajímavého. Nepošlu hned do prdele každého, kdo má jiný názor (nebo se o to alespoň snažím), ale se zamíchanou krupicovou kaší mám fakt problém. Nedělám to rád, nemám z toho pražádnou radost, prostě je to tak.
Jsem nemíchač a nemíchač jsem já.
KLAP!
P.S. Tohle je už 150 Kosí úterý. Číslo 150 je kromě telefonního čísla na Hasičský záchranný sbor ČR taky součet osmi po sobě jdoucích prvočísel (7 + 11 + 13 + 17 + 19 + 23 + 29 + 31). To čumíte, co?
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY