Kosí úterý LXXVII. - Co bych si vzal na pustý ostrov
Začalo to všechno máváním na tramvaj, když jsem si šel nedávno ulovit něco k obědu. Rázoval jsem si to kolem karlínských Kaizlových sadů zrovna v době, kdy se tam mrcasí houfy školkových pišišvorů. Zrovna když jsem míjel jeden takový houf, projížděla kolem tramvaj, na kterou začaly školkoděti vehementně mávat a pokřikovat "ahój". A protože jsem se znenadání ocitl mezi mávajícími pišišvory a projíždějící tramvají, začal jsem na tramvaj automaticky mávat taky, ale "ahoj" jsem nepokřikoval (ono by mě stějně nebylo slyšet). Pišišvory i mě to docela rozveselilo. Jenom pančelky se tvářily, jako by snad kolem žádná tramvaj neprojela. Každopádně mě to hodilo o spoustu let zpátky, ale ještě ne úplně do dětství. Vzpomněl jsem si, jak jsme v takovém tom věku napřesdržku, kterému se také říká puberta, dělávali s jednou povedenou partičkou všelijaké grimasy a rozmanitá gesta na projíždějící dopravní prostředky plné lidí. Až když jsem pak u výdejního okénka hospody Karlínský mlýn číhal na úlovek (katův šleh a bramboráčky), nahodila mě do dětství tak 8letá holčička, které se ptala své maminky, jestli chce vědět, co by si vzala na pustý ostrov? Jen kolem mě prošly, takže nevím, jestli to maminka holčičky chtěla vědět, ani co by si holčička případně vzala na pustý ostrov, ale vybavil jsem si, že jsme jako děti takové důležité otázky také řešily. Položil jsem si tedy několik takových otázek ve svých jednačtyřiceti letech a s hrůzou jsem zjistil, že to nebyl vůbec dobrý nápad.
Tak zaprvé jsem začal přemýšlet, co je to vlastně ten pustý ostrov. Nejsou tam žádní lidé, to je mi jasné, ale je tam třeba pitná voda? A žijí tam zvířata? A co tam budu jíst? A kde tam budu spát? Takhle se začít ptát je úplně blbě, ale pojďme na konkrétní otázky, které jsem si položil... nebo spíš hodil na nohu.
Jakou jednu knihu by sis vzal na pustý ostrov?
Hodně velkou s nekonečným počtem dvouvrstvých, ale raději třívrstvých stránek.
Jaký hudební nástroj by sis vzal na pustý ostrov?
Akustickou kyta… to je blbost, co bych tam dělal s kytarou? Vzal bych si řehtačku, kterou bych mohl plašit divokou zvěř. I když tu bych mohl plašit i svou hrou na kytaru. Ale co kdybych se zlepšil? A kde bych vzal struny? Řehtačku!
Jakou hudbu (LP/CD) by sis vzal na pustý ostrov?
Tak hlavně nevím, na čem bych si ji přehrál a kde bych vzal energii. A i kdybych ji měl na čem přehrát, třeba na něčem na baterie, tak bych při poslouchání hudby přestal být ostražitý a sežrala by mě třeba nějaká příšera. Takže bez hudby. Budu si zpívat, to příšery zažene. A kdyby ne, tak budu mít tu řehtačku.
Jaké zvíře by sis vzal na pustý ostrov?
Nevím přesně, ale určitě takové, které bych mohl sežrat. Úplně nejlepší by ale bylo, kdyby už bylo v takové té konzervě, která se dá otevřít bez otvíráku.
Kterého kamaráda by sis vzal na pustý ostrov?
Nemám kamaráda, kterému bych chtěl něco takového provést. A navíc si často povídám sám pro sebe a to by mohlo na pustém ostrově kamaráda rušit… hodně slušně řečeno. Ale klidně bych vzal na pustý ostrov nějakou kamarádku.
A pak už jsem toho radši nechal, páč takhle se to fakt nehraje. Tady nemá racionalita vůbec co dělat. Ale co s tím? Asi začnu chodit pravidelně mávat na tramvaj.
KLAP!
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY