Kosí úterý CXLII. - Nádraží
Na ulici Sokolovská před Invalidovnou se zmateně rozhlížel obtloustlý chlápek středního věku v teplákové soupravě a rukama dělal gesta jako John Travolta (Vincent Vega) ve filmu Pulp Fiction, když se zmateně rozhlížel po bytě Umy Thurman (Mia Wallace). Také už jsem chlápek středního věku a tak vím, jak umí být chlápkové středního věku podivní. Všiml jsem si ho včas, abych stihl jít jinudy, ale rozhodl jsem se, že ne, že si ho kdyžtak nebudu všímat a on si, to dá přece rozum, nebude všímat mě. Když už jsem byl skoro u něj, připomněl jsem si poučku: "Hlavně nenavazovat oční kontakt". Jenomže tohle byl jeden z těch divných chlápků středního věku, kterým jsou nějaké poučky úplně šumák, takže když jsem ho míjel zahleděn do chodníku, skočil přede mě a rovnou, aniž by použil varovný výstřel, třeba "dobrý den", "promiňte" atd., to do mě rovnou verbálně napálil: "Hele, kde je tady Hlavní nádraží?" zakřičel mi téměř do obličeje. Trochu mě vyvedl z míry a tak jsem jeho otázku zopakoval: "Kde je tady Hlavní nádraží?" Chlápek se zatvářil, jako bych se ho zeptal na něco, na co nezná odpověď a tak se nejspíš pro jistotu zeptal ještě jednou: "No kde je tady Hlavní nádraží?" Rozhodl jsem se, že hru "Kde je tady Hlavní nádraží" už hrát nebudu a rovnou jsem mu vyjevil drsnou realitu: "Tady nikde Hlavní nádraží není, tady jste v Karlíně. Hlavní nádraží je úplně jinde." Teď byl vyveden z míry chlápek a ještě několikrát se rozhlédl kolem s gestem à la Travolta, jako by tam to nádraží ještě před chvílí bylo. Řekl jsem si, že ho alespoň nasměruji. "To musíte tímhle směrem" a opravdu, k mému velikému překvapení, jsem ukázal směrem, kde by se asi tak mohlo nacházet Hlavní nádraží a pro jistotu jsem ještě dodal, že je to asi tak půl hodiny pěšky. Obtloustlý chlápek středního věku v teplákové soupravě se chvilku tvářil jako že přemýšlí a pak se bez jediného slova vydal na opačnou stranu než jsem mu ukazoval. Asi šel hledat nějaké jiné Hlavní nádraží do Libně. Snad měl větší štěstí než v Karlíně.
Nevím, čím to je, ale Karlín přitahuje nějakou magickou silou lidi, kteří tam hledají nádraží, která tam nejsou. Což samozřejmě není zase tak těžké, protože v Karlíně žádné nádraží není, ale zajímalo by mě, jak tam při hledání nádraží vůbec někdo dojde. Letos na Silvestra, když jsem pílil do hospody na decentní novoroční dýchánek, se mě ptala promrzlá paní, opět kousek od Invalidovny, jestli už je někde poblíž nádraží Libeň. V očích měla naději a nejspíš doufala, že řeknu něco jako že je to hned tady za rohem. No nepotěšil jsem ji, ale dala na mou dobrou radu a vydala se alespoň správným směrem.
Zatím rekord, co se vzdálenosti týče, drží jakýsi týpek, kterého jsem potkal před pár lety, kde jinde než poblíž Invalidovny, když jsem se někdy v ranních hodinách vracel domů. Byl jsem tou dobou pravděpodobně jediný záchytný bod v jeho životě a tak když mě spatřil, rozradostněně se ke mně hrnul, mával rukama a něco opilecky vykřikoval. Nerozuměl jsem mu ani slovo. Tak ale nešel jsem z čajového dýchánku, že jo, nýbrž z hospody, jak možná kde koho překvapí, takže jsem už také nebyl z nejbystřejších. Nicméně, jak se záhy ukázalo, tou dobou jsem byl zrovna ten z bystřejších. To se tak někdy přihodí. Když jsme byli od sebe tak na metr a půl, konečně jsem mu začal rozumět. Ptal se, jestli už se konečně nachází někde poblíž nádraží Vršovice. S lítostí jsem mu oznámil kde zrovna je a že do Vršovic by to mohl vzít Žižkovským tunelem a pak dále na Žižkov a pak dolů do Vršovic a tak. Radost z toho teda neměl, stál tam zklamaně na ulici a povídal si jen tak nahlas pro sebe s pauzami na zamyšlení něco jako: "Tak to je teda v hajzlu… To je daleko… To přijdu pozdě… Vlastně jsem měl bejt doma už před čtyřma hodinama… Tak to přijdu ještě pozdějc… To zase bude stará nasraná!" A vydal se tam někam do tmy, směrem Žižkovský tunel.
Nejsem sběratelský tip, ale tohle bych asi sbírat dokázal. Takže do sbírky mi z hlavních pražských nádraží chybí ještě Praha Masarykovo nádraží, Praha-Holešovice, Praha-Smíchov a Praha-Vysočany. Už teď se nemůžu dočkat na další setkání. Sejdeme se někde před karlínskou Invalidovnou nebo někde poblíž, až to budu nejméně čekat.
KLAP!
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY