Kosí úterý XII. - Křížovkoid
Dostal jsem jednu z takových těch pejprbekových křížovkových knížek, kdybych třeba při povalování se na nemocenské chtěl zaměstnat malé šedé buňky mozkové, nebo jak to říká detektiv Hercule Poirot, na kterého čumím, když zrovna neluštím. V knížce se střídají křížovky s nějakým moudrem známé osobnosti s křížovkami s názvy ptáků. Když už se na to ptáte, tak ano, vyluštil jsem už i kosa černého. To mi připomnělo vtip: Rom luští křížovku a narazí na "černý pták" na tři. Zamyslí se a napíše "muj".
Zakrátko se ze mě stal vyšinutý křížovkoid. Začalo to, když jsem šel o vycházce na nákup a zasekl jsem se u luštěnin, kde jsem zkoumal, jestli mají nějaký vliv na kvalitu luštění. Nemají. U pečiva jsem nevěděl, jaké pečivo na šest si koupit, jestli 'rohlík' nebo 'housku'. Ve frontě jsem přemýšlel, jestli ta paráda, kterou má paní přede mnou na sobě, je anorak - lyžařská větrovka na šest. U pokladny mi paní říká: "Rohlíků sedm?" Odpověděl jsem: "Ano, 'rohlíků' je na sedm." Nevyšly mi 'lahváče', ty jsem měl jenom čtyři jako 'pivo'. Pak se mi zdál sen. Dostal jsem další pejprbekovou knížku křížovek, ale už vyluštěných! Vzbudil jsem se uprostřed noci vlastním křikem a ještě celý zpocený jsem si na uklidnění vyluštil jednu křížovku. Tajenka byla "kvakoš noční". Víc jsem toho snad nikdy nenapsal, tak jsem přemýšlel, že bych ty vyluštěné křížovky vydal knižně.
Paradoxně mě z toho dostala křížovka. Ve sto šedesáté třetí jsem vyluštil citát českého velikána, který kdyby neexistoval, museli bysme si ho vymyslet, Járy Cimrmana: "Každé zbytečné slovo je zbytečné."
Doprdele! Tuhle křížovku měli dát hned jako první a mohl jsem jenom čumět na Poirota a mít klid. Čeká mě epizoda Nástrahy zubařského křesla. No tak teda nevim.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY