Poštolčí blues
Poštolka poštou lká
18. září 2018
Poštolka mi poslala už celé hejno kosích podnětů (některé stále čekají na zpracování) a já stále nemohl najít nic poštolčího, čím bych jí to alespoň trochu oplatil. Při zjištění deficitu poštolek v české poesii (oproti kosům je to fakt hrůza) jsem se rozhodl napsat básničku. Nic poštolčího mě nenapadalo, až jsem si takhle jednou užíval dlouhou chvíli na poště v Karlíně, když v tom se mi v hlavě ozvala poštolka: "poštolka poštou lká!" A tak vznikl základ básničky Poštolčí blues. Doma jsem vzal kytaru a do jednoduchý bluesový dvanáctky jsem si začal "zpívat":
Poštou se nese znějící
Hlas naříkající
To poštolka poštou lká
Zavřená v krabici
Kdo poštolku poštou poslal
Ten to teda pěkně posral
Má to ještě druhou sloku, ale to už je jenom taková vata:
Na balíku není
Příjmení
Ani žádnej jinej údaj
Tam není
Kdo poštolku poštou poslal
Ten to teda pěkně posral
Tak to je můj příspěvek do "poezie" o poštolkách!
Vím, v učebnicích nebude… nebo možná jako odstrašující příklad.
To nevadí!
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
18.09.2018 - Poštolčí blues (Poštolka poštou lká)