Turdus Merula


Stránky jednoho karlínského kosa turdus merula
 

Náhodný kos

náhodný kosKosí galerka


Kosí CD

kosí CD Stáhněte si kosí CD

Kontakt

K odeslání emailu použijte formulář Psaní pro kosa.

RSS

Kosí RSS kanál

Odkazy

Z kosí knihovničky: Já to doufejme ňák zmáknu

24. prosince 2013

Ja to doufejme ňák zmáknuJeště než se vrhnu na další knížku z mé knihovničky, rád bych všem čtenářům kosích stránek popřál spokojené Vánoční svátky a spoustu teplých fuseklí pod stromečkem.

A jdeme na to.

Nedávno se mi dostala do rukou knížka Já to doufejme ňák zmáknu: 60 slohových prací neapolských dětí připravil k vydání Marcello d'Orta, učitel prvního stupně základní školy.

Čtení této knížky byl krásný výlet do světa dětského uvažování ... já už úplně zapomněl, že jsem jako dítě přemýšlel dost podobně. Některé práce jsou neuvěřitelně rafinované, jiné dětsky "dospělé", další nepříjemně upřímné, ale hlavně velice zábavné ... tedy zábavné pro dospělého (nenaivního) čtenáře. Žádná ze slohových prací není prvoplánově psána zábavnou formou, naopak, každá je psána velice vážně, zábavnou se stává až při čtení. Nenarazil jsem na jedinou slohovku, u které bych se nezasmál a zároveň nezamyslel, třeba nad tím, co sám bych na dané téma napsal jako dospělý. Zarazilo mě například téma Pohovořte o krevním oběhu ... no, zkusil jsem to, ale moc jsem toho nenapovídal.

V metru jsem při čtení nekontrolovaně vyprsknul smíchy, aniž bych se stihnul schovat za knížku (zamaskoval jsem to za kašel). Protisedící paní zachránilo od poprskání jen to, že si četla noviny ... ovšem poprskal jsem (papírového) Miloše Zemana, což mě rozveselilo ještě o něco víc.

Skutečně si gratuluji, že jsem měl možnost si knížku Já to doufejme ňák zmáknu přečíst a tu možnost jsem využil. 
Vřele doporučuji, udělejte to taky.

Několik ukázek (text je samozřejmě zkrácený ... a to hodně):

V kruhu rodinném v době oběda:
V kruhu rodinném v době oběda obědváme: fazole, polívku z chobotnice, chobotnici, olivy a kapary, polívku z vývaru, ragú, nudle s česnekem a olejem, vepřový na paprice, hrášek, vajíčka, lívance, artyčoky, mortadelu, kapustu, karbanátky, klobásky, bramborové krokety a lívanečky, picu, papriky, krevní tučnici, vepřové, lososa, pomeranče, křupky, meruňky. Teď bych ale chtěl říct, že tohle všechno nejíme za jeden den, ale za jeden rok. Na Vánoce se u nás doma všichni opijou jako prasata.

Vyprávějte o výletě, který se vám líbil:
O výletě, který se mi líbil, na něm jsem byl minulou neděli, když jsme šli na vrakoviště. Den před tím mi strejda povídá: "Když budeš dneska sekat dobrotu, vezmu tě zejtra na vrakoviště." Tak jsem sekal dobrotu a strejda mě vzal na vrakoviště. Na vrakovišti je krásně. Kam se podíváš, všude samý vraky.

Váš tatínek má svátek a je někde daleko. Napište, co mu od srdce přejete:
Drahý tatínku, dneska máš svátek a já ti píšu, co ti od srdce přeju. Chtěl bych, abysi byl tady, tady doma je blázinec, maminka s Taniellem se pořád hádají a slepice nám běhaj pod stolem. Já vždycky říkám: Máš štěstí, že jsi v Turíně!

Vyprávějte o svém třídním učiteli:
Náš pan učitel se jmenuje Marcello d'Orta a je to náš třídní učitel. Na konci školního roku nikdy nechce žádný dárek, ale my mu ho stejně dáme. Já mu letos dám dárek, za který zaplatíme 10.000 lir! A maminka ho koupí napůl s maminkou Armanduccia.

Když vás přišel prohlídnout pan doktor:
Když mě přijde prohlídnout první pan doktor, je hned hotovej a nic nepozná. Když přijde druhý pan doktor, celá rodina se třese. Giuseppe se musí jít vyčůrat. On neřekne ani slovo, připadá mi jako mrtvola. Prohlíží mě mlčky, celá rodina se třese a neříká ani slovo, aby neříkala blbosti. Je hrozně vysoký, a když promluví, všichni se málem počůrají strachy. Zato ale vždycky tu nemoc uhodne.

Vyprávějte o dvanácti měsících v roce:
Dvanáct měsíců v roce jsou: leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec. V lednu je zima, v únoru je zima, v březnu je aprílový počasí, v dubnu je teplo, v květnu teplo, v červnu teplo, v červenci vedro, v srpnu vedro, v září příjemně, v říjnu příjemně, v listopadu příjemně, v prosinci zima.

Vyprávějte o svém sousedovi v lavici:
Já žádného souseda v lavici nemám, sedím sám, protože strašně zlobím. Ale stejně na ty ostatní vidím. Giustino mluví víc než já, ale nesedí sám, to bych rád věděl proč? Flora má vši. Mimmuccio chodí každej pátek za školu, já vím proč, ale nesmím to říct, jinak by tam chodili všichni. Já o tom všem o nich vím a není správné, že sedím sám.

V televizi se často objevují zprávy z černé kroniky. Myslíte si, že je správné poskytovat takovým informacím prostor, nebo byste dávali přednost jinému typu zpravodajství?:
Když mám říct pravdu, ale opravdu pravdu, tak já mám rád televizní zprávy v jednu, protože je nevidím, protože když jdu ze školy je už po jedný. Zprávy v televizi uvádí jeden takovej blbec, kterej má ksicht samej beďar a chechtá se jako blbec.

Hlad ve světě:
Hladu je ve světě hodně. Existujou národy, který umírají hlady. Existujou mouchy. Krokodýlové. Pavouci. To je Afrika. Ale ani v Indii to není žádná sranda. Hlad ve světe se hemží jako červy, jako žížaly. Svět je příšerný, já se to nebojím říct, protože jsem přeceda třídy a některý věci můžu klidně říkat. A tuhle slohovou práci chci zakončit těmihle slovy: ČLOVĚK NEPOCHÁZÍ Z OPICE, ALE Z UPÍRA!
 
Který z biblických příběhů vás nejvíc zaujal?:
Řekl mu: "Mojžíši (vlastně Noe), svět je zlý, jestli nepostavíš valchu, dopadne to tak, že všichni umřou a to neni dobře. postav ji. A dovnitř nandej všechno, co se do ní dovnitř vejde." A Noe to tak udělal. Postavil obrovskou loď, slepil ji speciálním lepidlem, který pořádně drží.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Všechny články